Syn.: Caryophyllus deltoides Moench, Cylichnanthus deltoides Dulac
Česká jména: hvozdík deltanosní (Presl 1819), hvozdík deltonosný (Opiz 1852), hvozdík deltovitý (Sloboda 1852), hvozdík kropenatý, slzičky (Čelakovský 1879), hvozdík kropenatý n. slzičky (Polívka 1912), hvozdík slzičky (Dostál 1950), hvozdík kropenatý (Kubát 2002)
Slovenská jména: klinec trojuhelní (Reuss 1853), klinček slzičky (Dostál 1950), klinček slzičkový (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité
Rozšíření: Evropa (kromě nejsevernějších oblastí a jihovýchodu kontinentu, nesouvisle rozšířen i na Pyrenejském, Apeninském a Balkánském poloostrově) a západní Sibiř, zavlečen i do Severní Ameriky, ale také na sever jihoamerické Patagonie.
V Česku je hojný především ve středních polohách, jinde se objevuje roztroušeně až vzácně. Zajímavé jsou především exempláře rostoucí na hadci, které jsou nápadně sivozelené a vyžadují další studium.
Ekologie: Roste na suchých travnatých a kamenitých stanovištích, na mezích, loukách, vřesovištích, na půdách kyselých, v pásmu od nížin až do subalpínského stupně. Kvete od června do října.
Popis: Vytrvalá bylina, volně trsnatá, 10–30 cm vysoká, lodyhy vystoupavé, chudě větvené, drsné nebo krátce chlupaté, listy čárkovité až kopinaté, květy v chudých latách nebo jednotlivé, nevonné, čepel korunních lístků na vrcholu nepravidelně zubatá, karmínově až nachově červená, ve středu bíle skvrnitá s několika chlupy. Plodem je tobolka.
Poznámka: Pro tento druh hvozdíků je dodnes používáno půvabné lidové jméno „slzičky panny Marie“. V minulosti však toto jméno patřilo spíše hvozdíku kartouzku (Dianthus carthusianorum), dosvědčuje to Presl ve Floře, ale i Sobotka ve své práci etnografické. Čistě červená barva květů kartouzku určitě mnohem lépe odpovídala představě krvavých slz plačící boží matky. Teprve Čelakovský použil pro D. deltoides jméno „slzičky“ – avšak bylo to tehdy jen jméno alternativní, navíc zřejmě i mylné, stejné jméno totiž použil také pro kartouzek. Slzavou historii posvětil až mnohem později J. Dostál v Květeně ČSR tím, že se pokusil toto údajné lidové jméno povýšit na oficiální. Ve slovenštině tento Dostálův přehmat přetrval dodnes.
Fotografováno v červnu 2004 (Česko, Morava, Mohelenská hadcová step).